Historie obce

Do historie vstupuje Nedašov poprvé v 15.století, rokem 1422. Je jisté, že jeho existence sahá ještě před tento letopočet, ovšem o jeho vzniku nic bližšího nevíme. Historik Dr. Ladislav Hosák v Historickém místopisu Moravy a Slezska na str. 206 uvádí strohou, ale pro nás důležitou zprávu – Nedašov se poprvé připomíná v r. 1422, tehdy náležel k panství hradu Brumova.

Mezi lidmi koluje verze, že v dávných dobách se Nedašov rozkládal v údolí řeky Hrušovky pod Babí horou. Tato domněnka snad vznikla nálezem keltské bronzové sekery, nalezené nedaleko Babí hory v dubovém háji, ve kterém se prý přinášely oběti pohanským bohům. Kronikář Mucha, učitel v Nedašově, našel v těchto místech pazourkový nůž, který je nyní ve vlastnictví muzea v Olomouci. Proč se možná někdy dávno přestěhovali předkové z údolí Hrušovky do údolí toku pramenícího pod Cikánem není známé, ale mohlo to být proto, že tento tok mívá po celý rok více vody než Hrušovka, jejíž koryto bývá v letním období dost často suché. A již dávno je známé, že osady byly zakládány v místech, která měla dostatek vody.

O původu Valachů se mezi historiky vedly dlouhé disputace. František Palacký zastával názor, že Valaši jsou poslovanštění potomci starých keltských bojů. Profesor Miklosic z katedry slovanských jazyků na Vídeňské univerzitě tvrdil, že moravští Valaši pocházejí z Rumunska, kde se obyvatelům jedné části Rumunska také říká Valaši a jejich oblasti Valašsko.

Rumunský profesor Nather a náš historik Píč zastávali však názor, že moravští Valaši jsou ryze slovanského původu a jméno Valaši jim bylo přivlastněno pro způsob jejich života, který po celá staletí byl určován podmínkami v jakých žili.

 

Ve značné míře to byly podmínky poddanské. V těch dobách spravoval obec fojt potvrzený vrchností. Fojt byl svobodný a nerobotoval. Sbíral a odváděl vrchnosti úrok slepičí (svatojánský a svatováclavský). Fojtovství bývalo dědičné, zbavené povinnosti vůči panstvu.

Zde je ještě třeba připomnět portáše. Portáši byli strážcové pořádku a také hranic. Na rozkaz vrchnosti (císaře) byli povoláni i do bojů a bitev. Jejich zbraní byl silný obušek, sekera, krátká ručnice a šavle. Měli tulec na střelný prach, olovo a provazy na spoutávání. Dále měli pletenou mošnu na chléb a jako šaty používali valašského národního kroje – úzké nohavice z bílého sukna z vlny, bruclek – vestu, dlouhý plášť, na nohou opánky – někdy vysoké boty a na hlavě čepici vydrovku. Sbor portášů se dělil na šest skupin po devíti mužích s jedním desátníkem.

Lid žil velmi prostě, z toho co dům dal. V době, když nerobotovali „na panském“, museli si na panských polích vypěstovat živobytí pro sebe. Také vlnu, kůži na obutí, konopí a len na ošacení.Sladili medem, svítili loučemi a svíčkami z včelího vosku.

V roce 1537 byl Nedašov v rukou pana Adama z Lomnice, který Nedašovu udělil právo odúmrtí, což znamenalo, že při úmrtí usedlíka, který nepořídil závěť, připadlo jeho vlastnictví nejbližším příbuzným. Doposud připadalo vrchnosti. Pan Adam dovolil obci také právo žaludové a bukové (poddaní mohli v panských lesích sbírat žaludy a bukvice) a za tuto milost každý dům odváděl panství měřici ovsa a jednu slepici.

V 18.století se část robot odpracovávala také na panství brumovského hradu (na polích i v lesích) na brumovské faře, v brumovském pivovaru a v panských sklárnách ve Sv. Štěpáně a ve Sv. Sidonii. Na roboty chodili lidé pěšky, a protože některá pracoviště byla poměrně vzdálena, se někteří lidé s povolením vrchnosti přestěhovali k pracovišti blíž. Byl to tvrdý zápas se životem. V početných rodinách bývalo mnoho úmrtí dětí i dospělých. Umírali hodně na tuberkulózu, záněty, podvýživu. Časté epidemie nebývaly výjimkou, umíraly při nich celé desítky lidí, někdy i více v jedné chalupě. Před zrušením roboty (1848) se robotovalo na panském 260 dní pěších, kromě toho i s potahy, lid trpěl bídou a chléb byl pokladem.

Zrušením nevolnictví císařem Josefem II. v 18.století a zrušením robot v r. 1848 se život lidu trochu ulehčil, ale trvalo ještě hodně dlouho než se dostal na odpovídající úroveň hodnou člověka.

V devatenáctém století a počátkem dvacátého století patřil Nedašov pod okres Uherský Brod, pod jehož správu patřil Nedašov do 1.ledna 1949, kdy byl okres přenesen do Valašských Klobouk. Valašské Klobouky však okresním městem dlouho nebyly, v roce 1960 byl Valašskokloboucký okres zrušen a 1.července byl Nedašov včleněn do tehdejšího okresu Gottwaldov (původní Zlín). Zlín nesl název Gottwaldov 40 roků – od r. 1949 do r. 1989.

Do okresu Zlín patří Nedašov doposud.