Tradice Velikonoc

Tradice Velikonoc

Oslavy Velikonoc mají velmi starou tradici, původem ještě z doby předkřesťanské, a asi všichni víme, že jsou pohyblivými svátky, to znamená, že nepřipadají v kalendáři na stejný datum. Kdy je ale vlastně slavíme a čím se řídí výpočet jejich data? Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. března) v neděli po prvním úplňku (Květná neděle). Pojďme se nyní podívat na lidové zvyky, které k nim patří.

 

Pašijový týden

Popeleční středa

Středa před Božím hodem velikonočním patří ještě k postní době. Říkávalo se jí i Škaredá, Sazometna či Smetná, protože se toho dne vymetaly komíny.

Zelený čtvrtek

Kostelní zvony zní toho dne při večerní bohoslužbě naposledy, a pak umlknou až do Bílé soboty – odlétají totiž do Říma. Hlas zvonů nahrazovaly v tu dobu nejrůznější klapačky a řehtačky. Hluk se rozléhal po celé vesnici a někde se říkalo, že děti honí Jidáše.

A co byste dle tradice mohli udělat pro své zdraví: Určitě sníst něco zeleného – špenát, kopřivy, popenec, řeřichu, zelené saláty… Zvláštní místo má ve velikonočních pověrách také med. Když posnídáte pečivo nebo chléb namazaný medem, budete po celý rok chráněni před hadím uštknutím a žihadly vos a sršňů – ovšem musíte tak učinit před východem slunce.

A jestli potřebujete, aby se vám udržela ve studni voda, vhoďte do ní chléb namazaný medem.

Velký pátek

Je v katolické liturgii dnem hlubokého smutku, na památku ukřižování Ježíše Krista. Dodržoval se přísný půst (tedy žádné maso, vyjma ryb).

A co říká lidová víra: Toho dne se země otevírá, aby odhalila večer o Velkém pátku na krátkou dobu své poklady.

Bílá sobota neboli Vzkříšení

V českém prostředí se před kostelem světil oheň. V mnoha vsích byl zvyk, že se doma uhasila všechna ohniště, před kostelem vložila hospodyně na hraničku vlastní polínko, a když kněz oheň posvětil, vzala žhavý oharek domů a žehnala jím oheň nový.

Hod Boží Velikonoční

K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se světily ráno při mši.

Pondělí Velikonoční

Dům od domu chodili mládenci za děvčaty, později hlavně děti, s pomlázkami spletenými z vrbového proutí, zdobenými stuhami. Jimi šlehali dívky i ženy – aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné - vinšovali a dostávali malovaná vajíčka.

Některé Velikonoční symboly a recepty

 

  • Velikonoční beránek - Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "Božího stáda". Kristus je nazýván Beránkem Božím na znamení čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Je velikonočním Beránkem nového Izraele, jehož krev zachránila pokřtěné od hříchu a smrti.

Recept na velikonočního beránka z celozrnné mouky

150 g tuku, 180 g  cukru , trochu kůry z citronu (v biokvalitě) + 1 lžíce citrónové šťávy, 6 vajec, 1 vanilkový cukr, 400 g celozrnné pešničné mouky BIOHARMONIE (hrubě mleté), 1 prášek do pečiva (nebo vinný kámen), 1/4 l kávové smetany, máslo a hrubá mouka na vysypání formy

Tento recept je určen na tzv. velkou formu, máme-li menší uděláme ze zbytku těsta například zajíčka. Postup: Tuk, cukr, vanilkový cukr, 5 žloutků + 1 celé vejce včetně citrónové šťávy ušleháme ve šlehači nebo utřeme do hustého krému. Postupně přidáváme po částech mouku + prášek a vlahou smetanu. Z 5 bílků ušleháme sníh a lehce vpracujeme do těsta. Rozložíme do půlky formy a druhou půlkou přiklopíme, pečeme v mírně předehřáté troubě asi ¾ hodiny. Ke konci pečení můžeme formu odklopit a beránka dopéci. Postupovat velmi opatrně. Necháme mírně vychladnout, sejmeme polovinu formy (zadní) a beránka necháme ještě chladnout. Pak vyklopíme zcela. Po chvíli beránka postavíme a zdobíme.

  • Velikonoční vajíčko -  Protože vejce obsahuje zárodek života, bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení.
  • Velikonoční zajíček - V dnešní rozšířené evropské tradici je označován zajíc za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová. Podle jednoho výkladu vzniklo spojení z toho důvodu, že zajíc na jaře hledá v blízkosti lidských obydlí potravu a jelikož je plachý a lidí se straní, je mu přisuzováno i tajné roznášení velikonočních vajec.
  • Velikonoční svíce - Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí.
  • Velikonoční oheň - Tak jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích. 

Velikonoční nádivka ve třech variantách

Suroviny (4 porce)

1 velká cibule olej (slunečnicový ), 4 stroužky česneku, 200 g uzený (případně marinovaný ) tempeh, (pro variantu masovou 200 g vařeného vepřového masa), 1 menší celer (asi 150 g), 1 světlý toastový chléb (případně bílá veka či rohlíky), 3 velké hrsti nasekaných mladých jarních bylin (kopřivy, pampelišky, popenec…), pepř Sluneční brána, majoránka Sluneční brána, petržel (sušená či čerstvá) Sluneční brána, sůl , 4 vejce (pro variantu veganskou místo vajec 200g  instatntní kukuřičné polenty a 1 kostička italského zeleninového bujonu).

Nadrobno nasekanou cibulku orestujeme na oleji, poté přidáme na tenké čtverečky celer a tempeh. Necháme asi 10 podusit. Zatím pokrájíme na drobné kostičky toastový chléb, do něhož poté směs temperu a celeru a posekané byliny přimícháme (při masové variantě vmícháme nakrájené vařené vepřové maso). Řádně promícháme a ochutíme solí, pepřem, rozmačkaným česnekem a majoránkou. Dále vmícháme vaječné žloutky a nakonec do tuha ušlehané vaječné bílky. Při variantě veganské se místo vejce jako pojivo použije kukuřičná polenta. Do 1 l vroucí vody s rozpuštěným zeleninovým bujónem postupně pomalu vsypte za stálého míchání instantní kukuřičnou krupici. Vzniklou hustou kaši smíchejte se zbytkem surovin. Vzniklou hmotu přelijeme do vymazaného pekáčku, urovnáme a pečeme asi 40-50 minut.

Podáváme pokrájené na silné plátky s vařeným bramborem či zeleninovým salátkem s výhonky.