Nedašov
Oslavy Velikonoc mají velmi starou tradici, původem ještě z doby předkřesťanské, a asi všichni víme, že jsou pohyblivými svátky, to znamená, že nepřipadají v kalendáři na stejný datum. Kdy je ale vlastně slavíme a čím se řídí výpočet jejich data? Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (stanovené na 21. března) v neděli po prvním úplňku (Květná neděle). Pojďme se nyní podívat na lidové zvyky, které k nim patří.
Středa před Božím hodem velikonočním patří ještě k postní době. Říkávalo se jí i Škaredá, Sazometná či Smetná, protože se toho dne vymetaly komíny.
Kostelní zvony zní toho dne při večerní bohoslužbě naposledy, a pak umlknou až do Bílé soboty – odlétají totiž do Říma. Hlas zvonů nahrazovaly v tu dobu nejrůznější klapačky a řehtačky. Hluk se rozléhal po celé vesnici a někde se říkalo, že děti honí Jidáše.
A co byste dle tradice mohli udělat pro své zdraví: Určitě sníst něco zeleného – špenát, kopřivy, popenec, řeřichu, zelené saláty… Zvláštní místo má ve velikonočních pověrách také med. Když posnídáte pečivo nebo chléb namazaný medem, budete po celý rok chráněni před hadím uštknutím a žihadly vos a sršňů – ovšem musíte tak učinit před východem slunce.
A jestli potřebujete, aby se vám udržela ve studni voda, vhoďte do ní chléb namazaný medem.
Je v katolické liturgii dnem hlubokého smutku, na památku ukřižování Ježíše Krista. Dodržoval se přísný půst (tedy žádné maso, vyjma ryb).
A co říká lidová víra: Toho dne se země otevírá, aby odhalila večer o Velkém pátku na krátkou dobu své poklady.
V českém prostředí se před kostelem světil oheň. V mnoha vsích byl zvyk, že se doma uhasila všechna ohniště, před kostelem vložila hospodyně na hraničku vlastní polínko, a když kněz oheň posvětil, vzala žhavý oharek domů a žehnala jím oheň nový.
K této neděli patří tradiční velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, ale také vejce, chleba a víno, které se světily ráno při mši.
Dům od domu chodili mládenci za děvčaty, později hlavně děti, s pomlázkami spletenými z vrbového proutí, zdobenými stuhami. Jimi šlehali dívky i ženy – aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné - vinšovali a dostávali malovaná vajíčka.
Svátek má Mikuláš
Zítra má svátek Ambrož, Benjamín
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 |
2
|
3 | 4 |
5
|
6 | 7 |
| 8 |
9
|
10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 |
16
|
17 | 18 |
19
|
20 | 21 |
| 22 |
23
|
24 | 25 |
26
|
27 | 28 |
| 29 |
30
|
31 | 1 |
2
|
3 | 4 |
Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.